úterý 30. srpna 2016

Jedenáct (M. Watson): Mnoho životů - jeden impulz

Zdroj: Novinky.cz
Notoricky známý efekt motýlích křídel může mít někdy podobu sněhové koule. Kniha z dnešní recenze vypráví příběh Xaviera Irelanda, moderátora rozhlasového pořadu Noční linky, který jednoho večera neprojevil dostatek odhodlání – a snad i zájmu -, aby zamezil šikaně, jíž se stal svědkem. Tím okamžikem se před čtenářem začíná odvíjet páska, ani ne tak plná nečekaných zvratů, jako spíše odboček, můstků a kliček, ústících do smířlivého přístavu nevyhnutelných konců.

Jedenáct je první knihou britského spisovatele a komika, Marka Watsona, která u nás vyšla. Jak již název napovídá, děj se skládá z jedenácti dílků živého puzzle, které následně vytvoří obraz nepředstavitelných koutů, do nichž můžete vehnat naprosto cizí lidi, aniž byste se o to nějak zvlášť přičinili. Xavier utekl z Austrálie do náruče britské metropole především před tragickou minulostí, kterou se snaží utlumit prací a izolací. Žije v noci, s koktavým kolegou Murrayem dělají pravidelně společnost všem opuštěným a nešťastným duším, které, podobně jako Xaviera, tyranizují démoni duše. V jeho melancholicky fungujícím stroji se však záhy objeví nová součástka. Rázná Pippa si na nic nehraje, mluví „jak jí zobák narost‘“. A i když to Xavier zatím netuší, změní mu život stejně náhle, jako změnil on sám, laxním přístupem k tyranům Frankieho Carstairse, osud bezmála tuctu lidí.


Před touto knihou jsem četla jiné autorovo dílo – Pouto; předem říkám, že Jedenáct se mi nakonec líbilo daleko víc, i když jsem tomu zpočátku příliš šancí nedávala. Zprvu na mě totiž děj působil neskutečně chaoticky, zmatečně a místy jsem si říkala, zda si Mark Watson nechtěl nabrat do pytlíku víc sladkostí, než je obal schopný unést. Zhruba na 50. straně už ale prvotní zmatení pominulo a začal se tvořit komplexní obraz pulzujících nocí a dnů, kde vše souvisí se vším a každý zná někoho, kdo zná někoho. Líbilo se mi, když se někde na stránce mihla zmínka o podniku U Chica a já přesně věděla, o co jde. Stejně jako v případě Pout jsem si užívala příjemný pocit důvěrné známosti.

Dalším pozitivem jsou postavy. Xavier mi byl velmi sympatický, vybudovala jsem si k němu vztah. Stejně tak Pippa, méně už Murray - ale vykreslení charakterů na úrovni a hlavně (!), na rozdíl od Pout není černobílé. Hrdinové se otáčejí na podstavci a můžeme si je prohlédnout z různých perspektiv, ne jen jako statické zástupce svého šuplíčku.

Co mě naopak trochu rušilo, byly, dle mého, poněkud necitlivě zasazené přechody mezi jednotlivými dějovými liniemi. Místy na mě text působil, jako by mělo ještě něco následovat, ale při psaní se daná pasáž neuložila a zmizela. Ke konci jsem zas měla pocit, jako by bylo vyprávění žvýkačka a natahovalo se. Velké množství jmen mě dezorientovalo jen chvíli – časem se vyfiltrují ty důležité postavy a zbytek už zůstává jen dekorací.

Jedenáct rozhodně doporučuji! (Víc k tomu asi nemusím dodávat, že?)

______________________________________________________________________________________

Název: Jedenáct (The Eleven)
Autor: Mark Watson
Počet stran: 280
Nakladatelství: Knižní klub (2012)
ISBN: 978-80-242-3716-9

Hodnocení: 4/5




2 komentáře:

  1. Ahoj, nabizime spolupraci pro knizni blogery: http://www.cbdb.cz/spoluprace-pro-blogery

    OdpovědětVymazat
  2. O téhle knížce popřemýšlím.. hezký článek:)
    MichaEla

    OdpovědětVymazat